
Upíří smysly (2)
Najednou Jantar něco řekl a policistka požádala muže v uniformě,co šel s ní,aby se otočil.Ryta měla takový pocit,že by se měla otočit taky.Pustila si rádio a trochu nervózně poslouchala písničku která zrovna hrála.Nějaká lidská.
Najednou ji přehlušil výkřik,rána a několik výstřelů.Na jejím okýnku přistála velká dávka krve.Nevěděla proč ale začala se usmívat.Uslyšela další výkřiky a potom najednou ticho.Všimla si,že necítí tlouct srdce ani jednomu z policistů.Uslyšela jak Jantar volá,že ještě umyje auto.Potom si Jantar celý šťastný a udýchaný sedl zpět na sedadlo pro řidiče.
"Tak co." zeptala se toužebně.
"Víš co to bylo za páreček?" zeptal se jí a nevěřícně ještě kroutil hlavou.
"Ne."
"Tyhle lidi byli stíhaný pro spousty zločinů.Čajzli policajtský auťák a zabili chlápka co tam byl.Už se nedivim,že byla tak nemožně oblečená.Byl tam jen jeden mužský úbor."
"Jak to víš?" podivila se a ztlumila rádio,aby jí neuniklo jediné jeho slovo.
"Trochu jsem se jim tam šťoural a našel jsem mrtvolu v kufru.Nejspíš to samí chtěli udělat nám."
"Ještě,že jsi ty nechutný lidi zakous.Aspoň mají o starost míň."
"Jo…voni v tom mají stejně bordel." podíval se na ní s úsměvem.
Jeho oči mu zářili v koutku měl ještě kousek krve.Ryta se naklonila a slízla mu tu kapku dlouhým jazykem.Jantara to mile překvapilo a rychle na ni zamrkal.
"Už se vybarvuješ."
"A ještě něco." zeptala se
"Hm?" naklonil se k ní stranou hlavy a utíral ještě něco na sedačce.
"Jak víš,že po nich šli?" Jantar se rozesmál,nastartoval a zase vyrazili.
"Ty potomci si zaznamenávali svoje vraždy." Už se smáli oba.
"Ty lidi jsou opravdu primitivní." Ujsoudila Ryta a utřela si slzu z oka."Nezapomeň si na sebe ještě napatlat znovu make-up." připomněla mu.
"Víš jenom lidi jsou tak blbí aby se vraždili navzájem,jsou z nich zvrácený vrahové.A ty jsou strááášně moc chutný." Poznamenal vesele "Takovej vrah na způsob lívance….mňam!"
"Jo je to neskutečný,jak ti lidi dokážou být drastický." ukončila jejich rozhovor.
Za pár minut už parkovali u obchodu.Jantar vzal vozík a vyrazil do obchodu.Ryta si hodila na záda batoh a šla za ním.Našla ho,kde jinde než u alkoholu.
"Pani mají tady tuhle." Ukazoval na jednu flašku s bílím vínem.
"Mě chlast nebere.A zvlášť lidský." řekla nevzrušeně a popošla o pár regálů dál,kde měli chipsy a sušenky.Za chvíli ji dostihl usměvaví Jantar.
"Něco se jim musí uznat." Přiznala a naložila do vozíku troje chipsy.
"Mě chutnaj takový šumiví bonbony." nevnímal jí a jel s košem o další regál dál.Tam do něj naházel kolem osmi balíčků,těch bonbonů a vyrazili společně k uzeninám.
"Hele mrkej na ty klobásy hoď jich sem šest." Křikl na Rytu a ta to pohotově splnila.
"Seš si jistej,že máš peníze?" optala se a dívala se na něj podezřívavě.
"Jo mam." odpověděl unaveně,vytáhl peněženku,kolem které byli obvázané různé řetězy.Vzala si jí od něj,a když se dostala přes všechny ty krámy co tam měl,prohledala kapsičky.
"Jo dobrý to by mohlo stačit." ulevila si,když držela v ruce papírové bankovky.
"Nechtěl táta něco?" zeptal se Jantar a hodil do vozíku burisony.
"Nevim,zavolej mu." Navrhla a přidala k burisonů, ještě mléko,máslo a nějaké salámy.
"Zkoušel sem to u toho vína." řekl a zastavil se u boxu se zmrzlinou.
"A?"
"Nebral mi to."
"Asi se mu vybil." vysvětlila si a upravila nezbedný pramen hnědích vlasů za ucho.
"Asi." souhlasil bratr a podíval se do vozíku. "Myslim,že už máme všechno." Když,všechno skontrovali vyrazili k pokladnám a nakonec k autu za rohem budovy,kde se vždy scházeli bezdomovci a další veteš,jak říká Jantar.
autor: Silvanas
Najednou Jantar něco řekl a policistka požádala muže v uniformě,co šel s ní,aby se otočil.Ryta měla takový pocit,že by se měla otočit taky.Pustila si rádio a trochu nervózně poslouchala písničku která zrovna hrála.Nějaká lidská.
Najednou ji přehlušil výkřik,rána a několik výstřelů.Na jejím okýnku přistála velká dávka krve.Nevěděla proč ale začala se usmívat.Uslyšela další výkřiky a potom najednou ticho.Všimla si,že necítí tlouct srdce ani jednomu z policistů.Uslyšela jak Jantar volá,že ještě umyje auto.Potom si Jantar celý šťastný a udýchaný sedl zpět na sedadlo pro řidiče.
"Tak co." zeptala se toužebně.
"Víš co to bylo za páreček?" zeptal se jí a nevěřícně ještě kroutil hlavou.
"Ne."
"Tyhle lidi byli stíhaný pro spousty zločinů.Čajzli policajtský auťák a zabili chlápka co tam byl.Už se nedivim,že byla tak nemožně oblečená.Byl tam jen jeden mužský úbor."
"Jak to víš?" podivila se a ztlumila rádio,aby jí neuniklo jediné jeho slovo.
"Trochu jsem se jim tam šťoural a našel jsem mrtvolu v kufru.Nejspíš to samí chtěli udělat nám."
"Ještě,že jsi ty nechutný lidi zakous.Aspoň mají o starost míň."
"Jo…voni v tom mají stejně bordel." podíval se na ní s úsměvem.
Jeho oči mu zářili v koutku měl ještě kousek krve.Ryta se naklonila a slízla mu tu kapku dlouhým jazykem.Jantara to mile překvapilo a rychle na ni zamrkal.
"Už se vybarvuješ."
"A ještě něco." zeptala se
"Hm?" naklonil se k ní stranou hlavy a utíral ještě něco na sedačce.
"Jak víš,že po nich šli?" Jantar se rozesmál,nastartoval a zase vyrazili.
"Ty potomci si zaznamenávali svoje vraždy." Už se smáli oba.
"Ty lidi jsou opravdu primitivní." Ujsoudila Ryta a utřela si slzu z oka."Nezapomeň si na sebe ještě napatlat znovu make-up." připomněla mu.
"Víš jenom lidi jsou tak blbí aby se vraždili navzájem,jsou z nich zvrácený vrahové.A ty jsou strááášně moc chutný." Poznamenal vesele "Takovej vrah na způsob lívance….mňam!"
"Jo je to neskutečný,jak ti lidi dokážou být drastický." ukončila jejich rozhovor.
Za pár minut už parkovali u obchodu.Jantar vzal vozík a vyrazil do obchodu.Ryta si hodila na záda batoh a šla za ním.Našla ho,kde jinde než u alkoholu.
"Pani mají tady tuhle." Ukazoval na jednu flašku s bílím vínem.
"Mě chlast nebere.A zvlášť lidský." řekla nevzrušeně a popošla o pár regálů dál,kde měli chipsy a sušenky.Za chvíli ji dostihl usměvaví Jantar.
"Něco se jim musí uznat." Přiznala a naložila do vozíku troje chipsy.
"Mě chutnaj takový šumiví bonbony." nevnímal jí a jel s košem o další regál dál.Tam do něj naházel kolem osmi balíčků,těch bonbonů a vyrazili společně k uzeninám.
"Hele mrkej na ty klobásy hoď jich sem šest." Křikl na Rytu a ta to pohotově splnila.
"Seš si jistej,že máš peníze?" optala se a dívala se na něj podezřívavě.
"Jo mam." odpověděl unaveně,vytáhl peněženku,kolem které byli obvázané různé řetězy.Vzala si jí od něj,a když se dostala přes všechny ty krámy co tam měl,prohledala kapsičky.
"Jo dobrý to by mohlo stačit." ulevila si,když držela v ruce papírové bankovky.
"Nechtěl táta něco?" zeptal se Jantar a hodil do vozíku burisony.
"Nevim,zavolej mu." Navrhla a přidala k burisonů, ještě mléko,máslo a nějaké salámy.
"Zkoušel sem to u toho vína." řekl a zastavil se u boxu se zmrzlinou.
"A?"
"Nebral mi to."
"Asi se mu vybil." vysvětlila si a upravila nezbedný pramen hnědích vlasů za ucho.
"Asi." souhlasil bratr a podíval se do vozíku. "Myslim,že už máme všechno." Když,všechno skontrovali vyrazili k pokladnám a nakonec k autu za rohem budovy,kde se vždy scházeli bezdomovci a další veteš,jak říká Jantar.
autor: Silvanas