
Upíří smysly (4)
Sehnula se k němu,srdce se prudce rozbušilo,ovšem ne tak docela strachem.Ryta se mu líbila.Ucítila z něho zvláštní pach.Mladík ležel na zemi a podpíral se rukama aby neležel úplně,když se k němu přiblížila,začali se mu docela klepat paže.Byla u něj tak blízko až se dotýkali špičkami nosu.Ryta visela očima na jeho krvi.Z úst se jí vyšvihl dlouhý jazyk a olízával mu roztržený koutek a možná ho i víc poškodil.Cítila jak se mladíkovi vzrušením i napětím rozbušilo srdce ještě víc jak předtím.Nevěděla proč ale ještě víc ji to rozdráždilo a začal se s ním na místě líbat.Devatenáctiletému chlapci se rozklepali kolena a jako by úplně zapomněl nato,že je to upírka ji začal dotyky i polibky opětovat.Ryta se od úst dostala až ke krku a ucítila nezkrotnou touhu ho kousnout.Okamžitě se spamatovala a odskočila od něj.Chviličku na ní jen zasněně díval.Ale potom Ryta strašně rychlé běžela chodbami pryč,že za ní byli vidět jen rozmazané šmouhy.
O hodinu později Ryta vysela hlavou dolů u sebe v pokoji se zavřenýma očima.Nikdo nebyl doma jen ona a v hlavě si promítala události nedávných chvílí.Jantarův příchod,Harryho přísaha,Jantarovu večerní svačinku,nákupy a nakonec tlupu obejdů. Najednou uslyšela jak někdo vešel hlavními dveřmi do bytu a potom zaklepání na dveře.
"Od kdy klepeš Harry?" osoba vstoupila,byl to skutečně on.Jakmile ji vyděl vyvalil oči a nadšeně se usmíval.
"Páni tak ty si už prošla zkouškou?" užasl.
"Jo…" souhlasila nepřítomně.
"To je snad dobře ne?"
"Jak v čem."
"V čem ne?" zeptal se a dal si ruce v bok.Ryta seskočila z nevyhovující polohy,zpátky na zem.
"Třeba v tom,že to bylo nečekaně…"
"To je skoro všechno."
"Co ty?" Harry si sedl na její postel.
"Nic…strejda mě vzal k jednomu známému,který má dvě dcery."
"A?…" vyzvídala a sedla si k němu.
"No…hezký byli ale nějak mě to nepřinutilo po nich vyjet."
"A kde teď vlastně jsou?" nadšeně se usmívala ale myslela na něco úplně jiného než na jeho problémy.
"Kdo?Ty holky?" podivil se.
"Né táta." zakroutila očima.
"V obejváku…proč?"
"Je čas na menší rodinou sešlost." Informoval ho a šla za otcem,který byl příhodně s i Jantarem,do obývacího pokoje.Jon chrněl na gauči s novinami na očích a Jantar se na balkóně vyhříval na měsíci.
"Tati?" Jon stále spal.Přišla k němu a zařvala mu do ucha. "TATI!!!" Jon vyskočil a praštil se hlavou do poličky nevhodně umístěnou těsně nad pohovkou a zase se položil.
"Já tě zabiju…" konstatoval a držel si hlavu. "Co je zase?!"
"Nemyslíš,že bychom to měli oslavit?"
"Co…?"
"To,že sme takový skvělá rodina a máme se všichni rádi."
"Co?" vykouknul Jantar ze dveří s okurkou na jednom oku. "Cože?"
"Měli bychom sem pozvat moje…eh..naše bráchy." Jantarovi se šibalsky rozzářili oči a přiskočil Jonovi k nohám.
"Tati…pošli pro Louyho a Cyla.Prosim,prosim…" teď už tam byli dva co se za Jonem plazili po kolenou,jako malé dětičky.Jon z nich měl legraci a ten nápad se mu i líbil ale má rád,když kvůli jeho slově takhle šaškují.
"Nemůžou přijet."
"Proč?" zeptali se oba najednou.
....
Autor: Silvanas
Sehnula se k němu,srdce se prudce rozbušilo,ovšem ne tak docela strachem.Ryta se mu líbila.Ucítila z něho zvláštní pach.Mladík ležel na zemi a podpíral se rukama aby neležel úplně,když se k němu přiblížila,začali se mu docela klepat paže.Byla u něj tak blízko až se dotýkali špičkami nosu.Ryta visela očima na jeho krvi.Z úst se jí vyšvihl dlouhý jazyk a olízával mu roztržený koutek a možná ho i víc poškodil.Cítila jak se mladíkovi vzrušením i napětím rozbušilo srdce ještě víc jak předtím.Nevěděla proč ale ještě víc ji to rozdráždilo a začal se s ním na místě líbat.Devatenáctiletému chlapci se rozklepali kolena a jako by úplně zapomněl nato,že je to upírka ji začal dotyky i polibky opětovat.Ryta se od úst dostala až ke krku a ucítila nezkrotnou touhu ho kousnout.Okamžitě se spamatovala a odskočila od něj.Chviličku na ní jen zasněně díval.Ale potom Ryta strašně rychlé běžela chodbami pryč,že za ní byli vidět jen rozmazané šmouhy.
O hodinu později Ryta vysela hlavou dolů u sebe v pokoji se zavřenýma očima.Nikdo nebyl doma jen ona a v hlavě si promítala události nedávných chvílí.Jantarův příchod,Harryho přísaha,Jantarovu večerní svačinku,nákupy a nakonec tlupu obejdů. Najednou uslyšela jak někdo vešel hlavními dveřmi do bytu a potom zaklepání na dveře.
"Od kdy klepeš Harry?" osoba vstoupila,byl to skutečně on.Jakmile ji vyděl vyvalil oči a nadšeně se usmíval.
"Páni tak ty si už prošla zkouškou?" užasl.
"Jo…" souhlasila nepřítomně.
"To je snad dobře ne?"
"Jak v čem."
"V čem ne?" zeptal se a dal si ruce v bok.Ryta seskočila z nevyhovující polohy,zpátky na zem.
"Třeba v tom,že to bylo nečekaně…"
"To je skoro všechno."
"Co ty?" Harry si sedl na její postel.
"Nic…strejda mě vzal k jednomu známému,který má dvě dcery."
"A?…" vyzvídala a sedla si k němu.
"No…hezký byli ale nějak mě to nepřinutilo po nich vyjet."
"A kde teď vlastně jsou?" nadšeně se usmívala ale myslela na něco úplně jiného než na jeho problémy.
"Kdo?Ty holky?" podivil se.
"Né táta." zakroutila očima.
"V obejváku…proč?"
"Je čas na menší rodinou sešlost." Informoval ho a šla za otcem,který byl příhodně s i Jantarem,do obývacího pokoje.Jon chrněl na gauči s novinami na očích a Jantar se na balkóně vyhříval na měsíci.
"Tati?" Jon stále spal.Přišla k němu a zařvala mu do ucha. "TATI!!!" Jon vyskočil a praštil se hlavou do poličky nevhodně umístěnou těsně nad pohovkou a zase se položil.
"Já tě zabiju…" konstatoval a držel si hlavu. "Co je zase?!"
"Nemyslíš,že bychom to měli oslavit?"
"Co…?"
"To,že sme takový skvělá rodina a máme se všichni rádi."
"Co?" vykouknul Jantar ze dveří s okurkou na jednom oku. "Cože?"
"Měli bychom sem pozvat moje…eh..naše bráchy." Jantarovi se šibalsky rozzářili oči a přiskočil Jonovi k nohám.
"Tati…pošli pro Louyho a Cyla.Prosim,prosim…" teď už tam byli dva co se za Jonem plazili po kolenou,jako malé dětičky.Jon z nich měl legraci a ten nápad se mu i líbil ale má rád,když kvůli jeho slově takhle šaškují.
"Nemůžou přijet."
"Proč?" zeptali se oba najednou.
....
Autor: Silvanas